V Jaroměři mají děti o hokej velký zájem

Zatímco jiná města řeší nedostatek dětí v mládežnických hokejových kategoriích, Jaroměř tento problém nemá. Je tu dostatek kvalitních mládežnických trenérů, navíc zde dobře zvládají náborové akce. Výsledkem je skutečnost, že jsou všechny věkové kategorie naplněné. K rozhovoru jsme si pozvali šéftrenéra mládežnického klubu HCM Jaroměř a stále ještě aktivního hokejistu Jiřího Hamáčka.

Jirko, jak zatím hodnotíš průběh sezony, dosavadní výkony jaroměřských mládežníků?
Tohle je složitá otázka a stala by za obsáhlejší odpověď. U mládežníků nelze hodnotit  samotné výsledky odděleně od výkonů. Vždy je na prvním místě výkonnostní růst. Z tohoto pohledu si myslím, že růst by mohl být výraznější, ale chybí nám více těžkých utkání, které děti posouvají nejvíce dopředu. Na můj vkus máme spoustu utkání nevyrovnaných, ať na jednu nebo druhou stranu. Například pro dorost a juniory začínají těžká utkání až v prosinci, do té doby jich odehrají jen pár. A přitom jde o věk, ve kterém by mohli výkonnostně akcelerovat. U těch menších to jsou zase velké kluby, které posunují s jednotlivými ročníky v kategoriích, s tím, že se pak často utkáváme s dětmi mladšími a zase se nám nedostávají těžká utkání. 

Kolik dětí působí celkem v HCM Jaroměř?
Jaroměř má naplněné všechny kategorie, což není úplná samozřejmost a plno týmů na naší úrovni v kraji toto nemá. To je nejdůležitější, jelikož nám to umožňuje koncepční práci. Máme celkem 8 kategorií, v každé po zhruba patnácti hráčích. K tomu organizujeme školičku bruslení, to je dalších 40 dětí a možných budoucích hokejových nadějí. V každé kategorii jsou minimálně dva trenéři, u menších dětí jich je více. Jsme malý klub, tudíž převážně jde o rodiče dětí. Ale daří se zapojit i hráče A týmu, kteří své znalosti a dovednosti předávají mladším. Já si jen přeju, ať máme zapálené trenéry, kteří dokážou zapálit i nadšení u dětí.

Dovedeš jako zkušený hokejista odhadnout, který mládežník by to mohl jednou dotáhnout daleko?
V každé kategorii máme šikovné a nadané jedince, ale odhadnout, kdo to kam dotáhne je těžké. Ta cesta je dlouhá, trnitá a náročná. A je potřeba, aby se sešla spousta věcí. Ale základ je stejný, je to tvrdá práce. Uvidíme, kdo to kam dotáhne. Samotného mě to zajímá. 

Jak probíhá spolupráce s „dospěláckým“ klubem HC Jaroměř, chodí třeba hráči z áčka pomáhat s mládeží?
Jak jsem psal výše, máme u mládeže trenéry, kteří jsou aktivními hráči. A jak Lukáš Souček, tak i Dominik Kačerovský jsou příkladnými vzory pro kluky.  Oba jsou na začátku své trenérské dráhy a vedou si v ní dobře. Občas vypomáhá u mládeže Tomáš Vejman. A v neposlední řadě občas přijdou ochutnat trenérské řemeslo i další, hlavně mladší hráči áčka. A nám to ulehčuje naší práci. Takže za to jim patří poděkování.

Sám ještě aktivně hraješ za první tým Jaroměře, po Tvém boku nastupuje pravidelně spousta juniorů. Jsi rád, že dostávají v áčku takovou šanci?
To je jednoznačně dobře. Je to jeden z cílů, které jsme si u mládeže nastavili. A i áčko má koncepci, že chce hrát především s vlastními odchovanci. V tomhle panuje shoda a snad se daří naplňovat z obou stran.